Před několika týdny jsem se účastnil své první pracovní cesty. Byla to obrovská zkušenost, která mi dala mnoho odpovědí na otázky ohledně spolupráce se zahraničními kolegy. Před cestou jsem se sám sebe ptal, zda moje úroveň angličtiny bude dostatečná, abych byl schopen plně porozumět probírané problematice, nebo jestli moje "technické myšlení" je na takové úrovni, abych tam neseděl a nekoukal na technickou dokumentaci jak tele na nová vrata. A samozřejmě bylo tady mnoho dalších pochybností vyvolaných nedostatkem zkušeností z pracovních cest.
Moje cesta začala v Pardubicích odkud jsme se já a tři další kolegové přesunuli na letiště Václava Havla v Praze. Jelikož to byl můj první let, tak jsem byl mírně nervózní. Nejvyšší místo na kterém jsem doposud byl, byla Sněžka. Po absolvování bezpečnostní kontroly nás čekala první a také poslední nepříjemná událost. Zpoždění letu. Pokud musíte jen tak čekat na letišti s rezervovanou letenkou, tak je to ta nejnudnější část cesty. Samotný let byl již už příjemný a krátký. Co mě osobně nejvíce překvapilo byl úhel stoupání při vzletu, pod jakým letadlo míří k obloze. Po přistání v Amsterdamu jsme se vlakem přesunuli do Dordrechtu a odtud na hotel. Kvůli zpoždění, které jsme nabrali na letišti, jsem přijeli na hotel až v podvečerních hodinách. Zbyl nám čas pouze na krátké, asi tak hodinové, protažení po celodenním cestování. Prošli jsme se po okolí hotelu, odkud je také většina přiložených fotografií, dali jsme si večeři a šli jsme spát. Ráno po snídani jsme byli okamžitě vyzvednuti kolegou z partnerské firmy, se kterou bylo naplánované celodenní jednání.
Nebudu vám zde popisovat jak takové setkání probíhalo krok za krokem, ale spíše vám přiblížím mé dojmy, které jsem pochytil. Samotné setkání se neslo ve velice přátelské atmosféře. Takové maličkosti jako celodenní nabídka občerstvení a krátké ukázky z výroby, které ani nesouvisely s tématem jednání, mne velice překvapily a potěšily. Dále jsem si všiml že všichni zúčastnění se v probíraných tématech vyznali na výbornou. Jakmile někdo poukázal na nějaký problém, okamžitě se strhla diskuze o vyřešení tohoto problému. V podobném duchu se pokračovalo celý den až do pozdních odpoledních hodin. Po ukončení následovala cesta zpět do České Republiky a domů.
Zhodnotím-li celkový dojem z pracovní cesty, tak mohu říci, že cílem podobných cest je pohled na daný úkol z různých úhlů pohledu. Je jedno jestli jste výrobce kompletního zařízení, částečný dodavatel nebo kupující. Pokud neznáte pořádně požadavky a možnosti ostatních stran, tak se nikdy nedoberete k ideálnímu možnému řešení. Jsem velice rád, že jsem si touto zkušeností prošel a rozhodně budu dávat na komunikaci mnohem větší důraz než doposud. V rámci pracovní cesty jsem poznal, jak funguje mezinárodní spolupráce a doufám, že se naskytne v budoucnu více takových příležitostí. Díky za přečtení a doufám že jsem vás moc nenudil.
