Lukáš představuje dostupné cestování a jeho zážitky z cest...
Když jsem byl malý, cestovali jsme s rodiči do zahraničí na dovolenou každý rok. V té době moje máma ještě pracovala pro národního dopravce a mohli jsme tedy cestovat vlakem prakticky zadarmo. Tehdy byla naší oblíbenou destinací především Kalábrie, která se nachází na jihu Itálie. Kromě Itálie jsme vlakem jezdili třeba do Bulharska nebo Černé hory.
O cestování jsem se však více začal zajímat teprve zhruba před rokem. Začal jsem sledovat pořady o cestování, čím dál více mi na Instagramu vyskakovaly fotky z nejrůznějších míst světa a celkově mě lákala touha objevovat nová místa. Zároveň mě však čím dál více lákalo individuální cestování a zájezdy přes cestovku mi přišly jaksi nudné.
Jak jsem již psal, dříve jsem cestoval s rodiči převážně vlakem. Nikdy předtím jsem letadlem neletěl. Věděl jsem však, že když se dnes budu chtít opravdu někam podívat, jinak než letadlem to nepůjde. O letenkách a létání jsem nevěděl vůbec nic. Často jsem však zaslechl od kamarádů, nebo četl na internetu článek, jak letěli tam či onam za pár korun. Snažil jsem se o tom tedy zjistit více, a přitom narazil na knihu Travel bible. Díky ní jsem se dozvěděl, jak nakupovat letenky, jak sehnat ubytování a spoustu dalších cestovatelských tipů a triků. Určitě každému doporučuji si ji přečíst, protože zjistíte, že cestování v dnešní době opravdu není tak drahé, jak se zdá.
Svoji první cestou letadlem jsem zamířil do španělské Malagy. To místo jsem si opravdu zamiloval. Nádherné pláže, pozoruhodná architektura, všudypřítomné parky a v neposlední řadě skvělé jídlo. Již když jsem odjížděl, věděl jsem, že se tam chci jednou vrátit.
Svoji další cestu jsem vlastně vůbec neplánoval a přišla úplně spontánně. Učil jsem se takhle jednou večer na důležitou zkoušku. V tom mi zavibroval telefon s upozorněním na Facebooku. Šlo o nabídku levných letenek do Barcelony v období mezi koncem zkouškového a začátkem letního semestru. Přišlo mi to jako skvělý nápad, zavolal jsem proto své přítelkyni a položil ji jednoduchou otázku: Nepoletíme za tři týdny do Barcelony? Co odpověděla asi uhodnete. Místo učení jsem tedy zbytek večera strávil zařizováním letenek a ubytování v Barceloně (zkoušku jsem naštěstí udělal).
Další cestu jsem naplánoval na Maltu, kam jsem letěl se svou sestrou a rodiči. Na Maltu jsem se chtěl vydat především proto, že to byl vždycky velký sen mého táty. Ten o ní věděl snad všechno, ale nikdy předtím se tam nepodíval. Měl strach z létání a bál se jazykové bariéry. Strach naštěstí překonal a když sem viděl, jak si to tam užívá, byl jsem za něj opravdu šťastný.
Má další cesta bude trochu delší. V září odjíždím na půl roku studovat do řeckého Piraeusu. Doufám tedy, že během té doby se mi povede navštívit co nejvíc řeckých míst. V plánu mám prozatím ostrov Santorini, co k tomu přibude uvidíme v průběhu semestru. Po návratu domů bych byl rád nějaký čas doma s rodinou. Už teď ale v hlavě přemýšlím o cestě do jihovýchodní Asie nebo střední Ameriky. Kam mě ale cesty zavedou, to ukáže až čas.
