Jako malý jsem byl vždycky trochu neposeda, a nevydržel chvíli v klidu na jednom místě. Už když jsem chodil do školky, měl jsem prolezlé snad všechny stromy na naší zahradě. Běhal jsem, závodil s ostatními na kole a trávil čas venku, jak jen to bylo možné. Doma se o mě často báli, naštěstí se mi však úrazy vyhýbaly. Miloval sem pohyb a byl jsem jednoduše živé dítě.
Bylo mi asi pět, když jsem se dozvěděl, že budou u nás ve vesnici přijímat nové hráče do juniorského fotbalového družstva. Neváhal jsem ani minutu. Na prvním stupni základní školy jsem přidal atletiku a gymnastiku. Na druhém jsem začal hrát basketbal a florbal. Asi dokážete uhodnout, který byl můj nejoblíbenější předmět ve škole.
